Letové terény – Lijak – Slovinsko

OBLAST

Letový terén Lijak se tak nazývá podle ponorné řeky, která vyvěrá se skály přímo pod startovištěm. To se nachází na jižní hraně Trnovského Gozdu, což je náhorní planina s nadmořskou výškou okolo 700 – 1200 metrů nad mořem. To se sice nezdá mnoho, ale přistávačka leží ve výšce pouhých 60 m, takže převýšení je k dispozici dostatečné.

Pod Trnovským Gozdem se leží široká vinařsky významná Vipavská dolina, ve které leží přistávačka a která se v Gorici spojuje s údolím Soče. Mezi Vipavskou dolinou a pobřežím Jaderského moře pak leží ještě oblast Komenského krasu. Moře je ze startovačky za dobrých podmínek poměrně jasně vidět.

Lijak je oblíbenou letovou oblastí, díky poměrné jednoduchosti a nezáludnosti vhodnou i pro začínající piloty. Jediným klimatickým problémem, který dokáže létání na několik dní, je bora, silný severní „padavý“ vítr, který ještě dále zesiluje ve Vipavské dolině. V takovém případě se však dá přejet do Meduna či Bassana, což jsou terény, které tímto problémem netrpí.

K létání je zde k dispozici mnoho kilometrů dlouhá hrana strmě spadající k jihu, a tedy i dobře nasluněná a termicky aktivní, takže termika se dá zde doslova svahovat. Pod jejím západním koncem leží letiště v Ajdovščině, což při svahování hrany problém nedělá, pouze pokud se rozhodnete v okolí Ajdovščiny přistávat, je potřeba se předem seznámit s polohou jak letiště, tak jeho provozní zóny.

Lijak (i s nedalekým Kovkem) je placený terén, před létáním je potřeba si zakoupit Fly kartu, denní stojí 5 Euro, víkendová na 5 dní 20 Euro.

Bezpečnost
Neustále sledujte prostor kolem sebe. Prakticky neustále se ve vzduchu nalézá sposta jiných kolegů pilotů, ať už padáků či rogalistů. A mnoho z nich jsou začátečníci.

DCIM100GOPRO

Při létání se nenechávejte snášet výrazněji za hranu svahu. Nejsilnější stoupáky beztak chodí rovnou z hrany nahoru a nejsou větrem příliš snášeny. Nad plošším terénem vrcholových partií masivu se termiky nalézá výrazně méně a možnost nouzového přistání zde je je zejména pro méně zkušeného pilota velmi zkomplikována složitým reliéfem terénu a ne příliš přátelským povrchem (keře, suťoviska, balvany).

Neustále si uvědomujte hlavní směr větru a nelétejte ani nepřistávejte v závětří jakýchkoli překážek.

Po dobu kurzu udržujte rádiové spojeni s instruktory. Před letem si vždy znovu zkontrolujte, že vysílačka je zapnutá a klávesnice zamčená.

Pokud zaregistrujete špatnou funkčnost vysílačky, informujte o tom instruktora. Vysílačku nenechávejte při balení v kapse postroje a při dalším transportu ji chraňte před poškozením, zvlášť anténu před zlomením. Večer je potřeba vysílačku zapojit do nabíječky a připravit ji tak na další letový den.

V každé fázi letu se držte na dolet od případné (aspoň nouzové) přistávací plochy.

Při přistání do neznámého terénu si hlídejte především nadzemní vedení (dráty). Jasným znamením jsou řady sloupů. Kde je nějaká budova, tam k ní povedou pravděpodobně i dráty.

Pokud jste nuceni přistát mimo domluvenou přistávací plochu, musíte o sobě dát vědět. Zkuste rádiové spojení s instruktorem nejlépe ještě z výšky před přistáním, pokud neodpovídá, použijte po přistání mobilní telefon a ohlašte váš stav, polohu a další postup.

DCIM102GOPRO

Lijak

Nejpoužívanější start, jižně orientovaný, s převýšením okolo 600 m. Leží přímo nad přistávací plochou. Start je velký a jednoduchý. Vyjíždí se na něj přes vesnici Ravnica směrem na Trnovo, vedle cesty leží štěrkované parkoviště a odtud je na start asi deset minut pěší chůze mírně z kopce.

Kovk

Tento terén se nachází asi 30 km východně od Lijaku, na východním konci Trnovského Gozdu. Má o něco větší převýšení a vyplatí se sem jet, pokud je na Lijaku přelidněno (jinak se sem dá doletět), fly karty jsou společné. Přistávačka leží u malé pizzerie u vesnice Log za Ajdovščinou. Na startovačku se pak vyjíždí přes Budanje, Col a Gozd.

 

 

JÍDLO – CO OCHUTNAT

Ajvar

– papriková pasta, která je k dispozici ve třech verzích a to nepekoč, polpekoč a pekoč, tedy česky jemný, mírně pikantní a ostrý.

Sýry a mléčné výrobky

– jsou zde skvělé, kravičky se pasou na horských loukách. Kromě místních sýrů můžeme doporučit například kefíry, se kterými ty prodávané u nás nemají vůbec nic společného.

Chleba

– snad jediná „jižní“ země, kde se dá koupit chléb našeho typu. A je tradičně pečený, žádná velkopekárenská chemie…

Pršut

– místní verze sušené šunky

Jota

– přílohová směs brambor, fazolí a kyselého zelí. Skvělá, lehká, jemně nakyslá pochoutka. Dá se koupit v konzervách samotná či s masem (kuličky z mletého masa).

ATRAKCE – CO VIDĚT PO LÉTÁNÍ

Zajímavosti v okolí se dají rozdělit do dvou základních kategorií: Přírodní a historické, přičemž často se jejich návštěva dá spojit, či jsou ony samy spojením obojího. Celá oblast má totiž vápencové podloží a tudíž se zde nachází spousta krasových terénů, včetně jedné z největších evropských jeskyní v Postojné.

Pokud se jedná o zajímavosti historické, jde především o památky z doby První světové války. V letech 1915 – 17 totiž nedaleko probíhala fronta, válčilo se na Krasu, v údolích i v horách a tak je zde spousta muzeí (jedno z největších v nedalekém Kobaridu) i v evropském měřítku výjimečné množství dosud zachovaných zákopů a úkrytů. Ty přežily díky tomu, že jsou většinou vysekány ve skále a nacházejí se na nepříliš úrodných horských a skalních terénech. Nejbližší takové „muzeum v přírodě“ je hned sousední Škabrijel, na který se ze sedla Vratca (přibližně v půlce běžného výjezdu na start) vystupuje starým přibližovacím zákopem s množstvím podzemních bunkrů. Tímto zákopem stoupala i spousta našich pradědečků – koncem léta 1917 vrchol Škabrijelu znovudobyli a pak i definitivně udrželi právě Češi.

SLOVNÍČEK

Oprosti, to je bilo pristajanje v sili. Bom neposredno zapakirati in bom šel.
– Promiňte, toto bylo nouzové přistání. Hned se sbalím a půjdu.

Kje je najbližja pivnica? – Kde je nejbližší hospoda?