OBLAST
Pokud hledáte místo, které je jiné, než co jste doposud viděli, pak Lanzarote je tím pravým. Výlet za sluncem a teplem je jeden z dobrých důvodů, proč sem cestovat. Drsná krajina, divoký oceán a srdečnost místních je silná silná kombinace, kvůli které se sem budete chtít vrátit. Celý ostrov, jehož rozloha činí 803 km2, byl prohlášen za biosferickou rezervaci UNESCO. Nachází se zde na 300 sopečných kráterů. Většinu ostrova pokrývá tmavá vulkanická půda, která je velmi úrodná a obyvatelé ostrova ji využívají k pěstování především vinné révy a rajčat.
Lanzarote má příjemně stálé klima s podobnými teplotami po celý rok. Leden patří mezi nejchladnější měsíce, ale i tehdy se teplota drží přes 20 a může vystoupit i na 27 °C. Teplota vody v Atlantském oceánu se i v zimě pohybuje mezi 19 – 22 °C.
Poměrně malý ostrov o délce 60 km a šířce 12 km je ideální pro náš sport. Hory nejsou závratně vysoké (do 700 mnm) a jsou rovnoměrně rozmístěny po celém ostrově. Na každý směr větru, které zde převážně foukají, je na Lanzarote startoviště a na žádné z nich to není daleko.
Létání na Lanzarote je především svahování na menším či větším prostoru. Nejvíc si ostrovní létání užijeme ve větru spíš silnějším, což klade nároky hlavně na naše schopnosti startovat v různých podmínkách na různých profilech terénů.
Přistávací plochy jsou jen zřídka jasně vymezené a označené flérkou nebo větrným rukávem. Domluvíme se, že přistaneme tam, kde je to bezpečné a blízko k cestě.
Bezpečnost
I když je písek měkký, sem tam se v něm skrývá kámen nebo tvrdší hrouda – vždy mějte při tréninku na hlavě přilbu.
Rukavice vám ochrání ruce před pořezáním se o šňůry.
Při tréninku i létání pamatujte, že vítr je nejsilnější nahoře u hrany terénu (vrchol duny/kopce, okraj útesu). Chcete-li startovat/trénovat ve slabším větru, sejděte si níž, aspoň tak, aby byl vrchlík pod onou hranou.
Vleče-li vás padák po zemi, stahujte obě řidičky nebo zadní popruhy. Vleče-li padák kamaráda, snažte se chytit vrchlík – ten snadno udržíte i jednou rukou. Chytnete-li kamaráda, ani ve třech se vám nemusí podařit padák přemoci. Nechytejte šňůry, obzvlášť jestli nemáte rukavice!
Nespouštějte oči z prostoru, do kterého chcete letět – za dobrého dne se budete vyhýbat množství kolegů paragliderů a rogalistů.
Při svahování se držte nad hranou svahu (útesu, duny), nad kterým svahujete nebo před ním (ve směru proti větru). Nenechte se unést po větru za onen terénní zlom. Čím silnější je vítr, tím dál vpředu se držte. Pravidelně si kontrolujte, že vám síla větru ještě dovolí bezpečně doletět na přistávačku.
Neustále si uvědomujte hlavní směr větru a nelétejte ani nepřistávejte v závětří jakýchkoli překážek.
DCIM102GOPRO
Po dobu kurzu udržujte rádiové spojeni s instruktory. Před letem si vždy znovu zkontrolujte, že vysílačka je zapnutá a klávesnice zamčená. Pokud zaregistrujete špatnou funkčnost vysílačky, informujte o tom instruktora. Vysílačku nenechávejte při balení v kapse postroje a při dalším transportu ji chraňte před poškozením, zvlášť anténu před zlomením. Večer je potřeba vysílačku zapojit do nabíječky a připravit ji tak na další letový den.
V každé fázi letu se držte na dolet od případné (aspoň nouzové) přistávací plochy.
Při přistání do neznámého terénu si hlídejte především nadzemní vedení (dráty). Jasným znamením jsou řady sloupů. Kde je nějaká budova, tam k ní povedou pravděpodobně i dráty.
Pokud jste nuceni přistát mimo domluvenou přistávací plochu, musíte o sobě dát vědět. Zkuste rádiové spojení s instruktorem nejlépe ještě z výšky před přistáním, pokud neodpovídá, použijte po přistání mobilní telefon a ohlašte váš stav, polohu a další postup.
Přistání na břehu moře může být extrémně nebezpečné. Na pláž přistávejte zásadně podél břehu, i když vane na břeh („přistával bych proti moři a co kdybych přeletěl?“), i když vane na moře („přistával bych z moře na pevninu a co kdybych nedoletěl?!“). A pozor, ať vám kluzák nespadne do vody. Jednak slaná voda (a hlavně později vykrystalizovaná sůl) materiál padáku ničí a potom jsou tam ty vlny, které snadno schlamstnou křídlo i s postrojem a vším, co je v něm (stačí, aby se několik komor naplnilo vodou a už bude moře silnější, než vy).
Vybavení
Intenzivní trénink a létání plně vyvažují vyšší opotřebení kluzáku během cvičení a startování na površích z písku nebo štěrku, ale přesto se snažte maximálně šetřit vlastní i půjčené vybavení – kluzák vždy radši sbalte do „květáku” a přeneste ho, místo vlečení po zemi. Do sedačky (a i do padáku) naberete pravděpodobně nějaký písek – vytřepte ho co nejdřív hlavně ze záložáku.
O kámen přetržená tenká šňůrka v horní galerii zadních řad šňůr není ojedninělý jev a není kritickým problémem, kvůli kterému musíte hned přistát. Večer po přistání ji svážeme nebo nouzově nahradíme jinou. Výrobce nebo prodejce vám pak pošle novou nebo se o to postará při příští technické kontrole.
Famara
Arrieta
Monte Taomino
Playa Quemada
Boccadillos
Levnou, rychlou a chutnou alternativou jídla jsou boccadillos (prostě plněné housky/bagety) s různou náplní, nejčastěji šunkou (jamon), sýrem (queso) nebo obojím a zeleninou (verduras). Dělají je na každém rohu a můžete si nadiktovat, co do nich chcete.
Sancocho
Asi nejvýznamnější domorodý pokrm Kanárských ostrovů. Pokud máte rádi ryby, vyzkoušejte tuto kombinaci restovaných nebo dušených mořských plodů.
Papas Arrugadas (vrásčité brambory)
Malé brambory vařené ve velmi slané vodě (původně mořské) tak, že sůl by měla být přidávána do vody tak, až v ní brambory plavou Když jsou brambory uvařené, většina vody se slije a poklička je nahrazena utěrkou. Po asi dvou minutách slupka brambor zvrásní.
Papas Arrugadas jsou téměř vždy podávané s omáčkou Mojo.
Mojo
Existuje několik druhů této chutné omáčky, nejčastější jsou červené a zelené typy, které jsou podávány v téměř každé restauraci. Omáčka se dělá z česneku, olivového oleje, octa a v závislosti na receptu (každý má svůj vlastní) s červeným pepřem, paprikou nebo čerstvým koriandrem.
Gofio
Gofio je druh pražené kukuřičné mouky, která byla po dlouhou dobu pilířem kanárské stravy (a důvodem pro stavbu větrných mlýnů).
Mletá na pastu s moukou a olejem, byla používána jako alternativa chleba. Dnes se tato pasta používá jako součást dezertů a jako příloha k dalším pokrmům. Kanářané často přidávají gofio do potaje.
Potaje Canario
Jedná se o druh pokrmu (v závislosti na receptu existuje několik typů) z čočky, cizrny, brambor masa a různé zeleniny. Původně považovatné za „jídlo pro chudáky“ je nyní podávané v mnoha restauracích a je zvláště populární v zimě (pokud tomu počasí, co tam v lednu mají, můžeme říkat zima).
Lapas (kuželnatky)
Tito korýši jsou typicky servírovaní „a la plancha“ (grilovaní) s trochou Mojo Verde (zelená mojo omáčka).
César Manrique
Prakticky každé zajímavé místo svojí tvorbou buď přímo ovlivnil, nebo alespoň inspiroval nejslavnější zdejší malíř, sochař a architekt César Manrique.
Mnohá svá unikátní díla včlenil do zdejší krajiny. Po celém Lanzarote najdete avantgardní sochy, kterým se říká „větrné hračky“. Jeho vliv na zdejší architekturu, sochařství a malířství byl úžasný, jeho skulptury najdete všude, výzdobou s jeho rukopisem se chlubí hotel stejně jako třeba botanická zahrada. Také díky Manriqueově iniciativě není celé pobřeží Lanzarote zastavěno megalomanskými resorty s přerostlými hotely.
Víno a vinice
Vinice mají zcela specifickou architekturu. Pokrývka z černého vulkanického písku a stěny ze sopečného kamene kolem každého nízkého keře révy chrání rostliny před neustálým větrem a spalujícím sluncem a udržují konstatntní vlhkost v půdě. Práce na vinicích jsou kvůli tomuto zvláštnímu uspořádání vedeny výhradně manuálním způsobem od výsadby až po sběr hroznů.
Převládající odrůdou je Malvasia, která se dobře hodí pro toto suché prostředí. Menší hrozny, avšak vysoké kvality, dávají vínu specifickou vyváženou chuť a vůni a zlatavou barvu.
Montaňas del Fuego
V letech 1730 – 1736 sopečná činnost, kdy láva zaplavila několik vesnic, proměnila velkou část ostrova v červenohnědou krajinu posetou většími či menšími krátery – Ohňové hory – zdánlivě bez života. Během let se tu však objevily nové druhy různých rostlin, které nikde jinde nespatříte. V roce 1824 na ostrově naposledy sopky ukázaly svou sílu, a tak někde ještě dnes asi 10 m pod povrchem naměříme i 600 °C a na povrchu dokonce 120 °C. Takže bacha, kam budete přistávat!
Timanfaya
Národní park, chránící nejcennější území Ohňových hor, je přístupný pouze organizovaným skupinám s průvodcem, například na velbloudech.
El Golfo
V sousedství vesničky je uprostřed pláže z černého písku zelená laguna – Lago Verde – zatopená mořskou vodou, která však nemá spojení s širým mořem. Zvláštní barva vody je způsobena specifickými mikroorganismy a řasami, které v ní žijí.
Los Hervideros
Útesy zformované z vychládající tekoucí lávy.
Teguise
Údajně nejstarší město ostrova a původní hlavní město s rušným nedělním trhem. Milovník historie si užije prohlídku centra s romantickými uličkami a náměstí s kostelem svatého Miguela.
Costa Papagayo
Nejjižnější cíp ostrova s krásnými plážemi a členitými útesy.
Bílé pláže na severovýchodě
Divoké opuštěné pláže na odlehlém severu jihovýchodně od městečka Orzola svým bílým pískem ostře kontrastují s okolními černými lávovými poli.
Haria
Známá i pod jménem „Vesnice tisíce palem“ v severní části ostrova. A palmových stromů je v celém údolí prý přes 3000.
Jardin de Cactus
V umělecky ztvárněné Kaktusové zahradě je k vidění více než 1400 druhů kaktusů.
Cueva de los Verdes
Lávové jeskyně s jezírkem hlubokým pouhých 20 cm. V jeho klidné hladině se však zrcadlí celá jeskyně a vytváří tak optický klam vzbuzující dojem hloubky.
La Graciosa
Často mylně považován za další z kanárských ostrovů je ale ve skutečnosti součástí Lanzarote. Ostrůvek je z velké části neobydlený. Život se takřka omezuje na přístav, kde kotví loď, která sem dováží turisty. Zbytek ostrova obývá malá hrstka původních obyvatel a kromě nich jen divoká fauna a flora. Díky izolovanosti a nedotknutelnosti, je ostrov ideální pro celodenní oddych a pocit výjimečnosti s výhlídkou na širý oceán.
Pokud jsou při létání na Famaře nebo Orzole výjimečně dobré podmínky s dobrými dostupy, dobružní piloti se pouští na přelet oceánu a přistávají na pláži tohoto ostrůvku. Pokud by jste se k tomu odvážili, zkontrolujte si předem jízdní řád trajektu, ať nemusíte na ostrůvku nocovat. A pamatujte, že přistání do moře bez dobré plovací vesty je téměř jistá smrt (bez legrace).
Rancho Texas Park
ZOO park v Puerto del Carmen
Kanárský sup egyptský (Neophron percnopterus majorensis)
– kvůli dlouholeté izolaci od svých pevninských bratří se vyvinul do nového poddruhu. Zároveň se však stal, kvůli malé genetické rozmanitosti, daleko choulostivějším. Dnes už jich žije už jen pár set jen na Fuerteventuře a Lanzarote.
Máte zde wi-fi pro zákazníky, prosím? Dáte mi/nám heslo?
Hay wifi para clientes por aqui? Puedes darme/darnos la contraseña?
Promiňte, toto bylo nouzové přistání. Hned se sbalím a půjdu.
Lo siento, este fue un aterrizaje de emergencia. Voy a empacar y marcharme ahoramismo.
Kde je nejbližší silnice/hospoda?
Donde esta la caretera mas proxima?
Donde esta el restaurante mas proximo?
startovačka
despegue
pista de vuelo/parapente